MG

KYRGYZSTAN 2004

• Kyrgyzstan Home
• Obecné INFO, užitečné odkazy a mnoho INFO materiálů ke stažení!
• Kashgar (Čína) - Irkeshtam (hranice s Čínou) - Osh (Kyrgyzstán)
• Osh - Bishkek
• Bishkek - jezero Ysyk-Kul a zpět
• Kyrgyzstán - MAPY
• FOTOGALERIE

Kashgar (Čína) - Irkeshtam (hranice) - Osh (Kyrgyzstán)

Jak do země

Česká republika má s Kyrgyzstánem bezvízový styk. To znamená, že ke vstupu do země vám stačí platný cestovní pas a nic více nic méně. Podle mých zkušeností (viz dále) musím říci, že divoké časy, kdy si celníci s cizinci na hranicích dělali, co chtěli, pominuly. Na hranicích, byť celnice vypadá jako ze začátku minulého století, se vše řídí předpisy a vojáci i celníci se chovají slušně. Pravdou však zůstává, že "rychlost" odbavení je mimořádně pomalá. Cestujete-li autobusem z Číny, počítejte i s několika hodinami. Stejně tak nepotřebujete ani žádný zvací dopis a nemusíte se trápit ani žádnou registrací na OVIRU, policejní stanici či jiných úřadech. Vzhledem k faktu, že si Kyrgyzstán uvědomuje svůj "turistický" potenciál, snaží se stále aktivněji co nejméně znepříjemňovat cestování všem turistům. Přesto však stále platí, že při setkáni s policisty buďte pevní, neústupní a v žádném případě nedávejte z ruky svůj pas a už vůbec ne peníze. Zavazadla vám mohou prohledat kdykoliv, mají-li podezření, že převážíte drogy a podezření mohou mít také bohužel kdykoliv. Taková situace může nastat především v hlavním městě Bishkeku, na trase Bishkek - jezero Ysyk-Kul a v okolí jezera Ysyk-Kul - zde je policejních hlídek podél silnic opravdu mnoho. Když jsem je viděl, raději jsem se všech drog zbavil a s potícíma se rukama a bušícím srdcem je všechny vyhodil do příkopu. Buďte vždy při takové prohlídce mimořádně obezřetní. V minulosti se již mnohokrát stalo, že při takové prohlídce policisté samozřejmě nic nenalezli, ale naopak si ještě něco z výbavy turisty odnesli, aniž by o tom věděl.

Do Kyrgyzstánu se lze dostat několika cestami. Ta nejjednodušší je letadlem přímo na letiště Manas v hlavním městě Bishkeku. Je to cesta nejjednodušší, nejpohodlnější, na druhou stranu však nejméně zajímavá a nejdražší (nejlevnější zpáteční letenka stojí přes 20.000 Kč) .
Druhý způsob jak se dostat do Kyrgyzstánu, je po zemi a tady už se otevírá několik možností:

1) vlakem z Kazachstánu a potažmo z Ruska. To však předpokládá přinejmenším transitní vizum přes Kazachstán. Nehledě na to, že mnohem výhodnější a zřejmě i rychlejší je dopravit se vlakem do Alma-Aty (hl.m. Kazachstánu) a odtud už je to jen kousíček do Bishkeku autobusem.
2) po silnici z některé z okolních zemí, problémem však může být dostat se právě do některé z okolních zemí (Kazachstán, Uzbekistán, Tadjikistán, Čína). Se všemi postsovětskými republikami (Kazachstán, Uzbekistán, Tadjikistán) máme vízový styk, přičemž do posledních dvou zmiňovaných zemí není jednoduché získat ani vízum. Stejně tak má ČR vízovou povinnost i vůči Číně (podrobnosti o cestování Čínou - ČÍNA). Protože jsem cestoval právě z Číny, budu se zabývat pouze touto možností.

Mezi Čínou a Kyrgyzstánem existují pouze dva hraniční přechody - oba dva se nacházejí vysoko v horách. Jedním z nich je hraniční přechod (průsmyk) TORRUGART a nachází se na trase z čínského města Kashgar směrem na sever a severozápad do Bishkeku. Druhý hraniční přechod se jmenuje IRKESHTAM a spojuje čínský Kashgar s kyrgyzským městem Osh. Cesta přes oba přechody vede vysokými horami po silnicích různých kvalit. Pokud nevíte pro který z přechodů se rozhodnout, vězte, že zatímco hraniční přechod Torrugart je bez speciálního povolení (které lze získat pouze v Čínském městě Urumqi vzdáleném zhruba 2000 km od Kashgaru) a organizované cesty s nějakou CK téměř neprůchozí, tak hraniční přechod Irkeshtam je naopak téměř bezproblémový. Samozřejmě situace se může kdykoliv změnit.

NAHORU

Kashgar - hraniční přechod Irkeshtam

Čínské město Kashgar (Kashi) leží na jihu čínské provincie Xinjiang, respektive na území Ujghurské autonomní republiky Východní Turkestán, jejíž území si Čína vzala za své, stejně jako třeba území Tibetu. Kashgar je poslední větší město na cestě z Číny do Kyrgyzstánu. Kdokoliv tedy cestuje z Číny do Kyrgyzstánu nemůže toto napůl středověké a napůl moderní město minout. Zde najdete více informací o městě Kashgar.

Způsobů jak se z Kashgaru dostat do Kyrgyzstánu je hned několik. Záleží jen na množství vašeho času, financí a trpělivosti. Vzdálenost mezi čínským Kashgarem a hraničním přechodem je cca 280 km.

1) můžete se do Kyrgyzstánu (město Osh) dostat stopem - může to být možnost nejlevnější (ale také nemusí), ale nejpomalejší. Raději počítejte až se dvěma dny. Stejně tak počítejte s možnými komplikacemi s dopravou na hranicích.
2) kombinace taxi a stopu - z Kashgaru na hranici se lze nechat dovézt taxíkem. Pokud vás pojede více může se dostat až na 15 USD, běžnější je částka 20-25 USD za každého, záleží na vašich schopnostech smlouvat. Cesta na hranice by neměla trvat déle než 4 hodinky. Na hranicích pak lze zkusit za úplatu poprosit nějakého řidiče kamionu o svezení. Je však věcí náhody, jak budete úspěšní. Za adekvátní poplatek by s tím však neměl být problém (řidič většinou počítá s částkou mezi 15-25 USD do Oshe), pokud nemáte peněz nazbyt, vybavte se alespoň pár krabičkami cigaret nebo jiným drobným "dárkem"
3) autobusem - tento způsob je nejpohodlnější a doporučuji ho zvláště pokud již nemáte dostatek času a především nervy po cestách Čínou na další komplikace a potíže. Počítejte ale s tím, že autobus nejezdí každý den (v roce 2004 jezdil jen 2xtýdně), proto si raději s dostatečným předstihem zjistěte "jízdní řád" - poradit by vám měli prakticky v kterémkoliv hotelu v Kashgaru, často jsou schopni vám za úplatek jízdenky sehnat. Jízdenka na trase Kashgar (Čína) - Osh (Kyrgyzstán) stojí 50 USD (rok 2004) a cesta trvá zhruba 24 hodin. Nutno říci, že autobus je vcelku pohodlný, poněvadž to není autobus ale "sleeperbus". Znamená to tedy, že si celou cestu ležíte v posteli a okénkem sledujete úchvatné horské scenérie :) Spolucestující tvoří většinou Kyrgyzové, Ujghurové všech věkových kategorií a občas nějakej ten nezávislej cestovatel. Lidí je většinou více než lůžek, takže ti co nemají místenku, polehávají, kde se dá. Pro nedostatek času jsem byl nucen tuto variantu volit i já a byl jsem rád, že jsem tak učinil. Dále se tedy budu věnovat již jen popisu cesty autobusem.

Jízdenky na autobus je lépe zakoupit s dostatečným předstihem. Ne každému se může podařit zakoupit jízdenku jeden den před odjezdem. Jízdenky se prodávají v hale mezinárodního autobusového nádraží, které se v Kashgaru nachází severním směrem (ulicí Jiefang Nanlu) hned za mostem přes řeku nalevo. Je možné, že ke koupi jízdenky budete potřebovat pas. Nezapomeňte se řídit správným časem ! V této čínské provincii fungují dva časy, a to čas pekingský a čas ujghurský ! Jak už to v Asii bývá, připravte se na to, že neodjedete v čas oficiálního odjezdu, ale třeba i o nějakou tu hodinu později. Nakládání zavazadel, kontrola cestujících, nástup do autobusu a loučení s příbuznými jsou mimořádně komplikované a náročné činnosti. V našem případě trvali asi dvě hodiny. Buďte průbojní! Nechcete-li platit jakékoliv další smyšlené poplatky, chcete-li mít zavazadlo bezpečně uloženo a chcete-li sami zaujmout dobré místo v autobuse, nenechte sebou nijak manipulovat. Ne že by tak někdo činil úmyslně, ale každý chce dlouhou cestu strávit v relativním pohodlí a bezpečí stejně jako vy. Dělejte ze sebe nechápavé blbce, mluvte česky, anglicky, maďarsky, kruťte zamítavě hlavou, vždy vyhrává ten, kdo je trpělivější a vytrvalejší :) Autobus má sice jednu zastávku na jídlo kousek před hranicemi, cesta však trvá 24 hodin. Určitě si tedy s sebou vezměte dostatek jídla a pití na cestu. Stejně tak jako v jakémkoliv jiném čínském nebo kyrgyzském autobuse je kouření povoleno.
Cesta na hranice je klidná, vede víceméně po asfaltové silnice a zdrží vás pouze jedna policejní kontrola zhruba v půlce cesty. Zato se obrňte velkou dávkou trpělivosti a pevnými nervy na přechod samotných hranic.

NAHORU

Hraniční přechod Irkeshtam

Hraniční přechod Irkeshtam leží vysoko v horách obehnán hradbami hor se zasněženými vrcholky. Na první pohled vypadá jako poklidný a bezproblémový hraniční přechod. Dopravní ruch je zde velmi řídký. Využívají ho především kamiony, možná pár osobních aut denně a pár autobusů za týden. Zdání však klame. I přes tak řídký provoz, jsme na čínsko-kyrgyzských hranicích strávili celkem 9 hodin čistého času, z čehož zhruba 70% procent bylo právě na čínské straně. Vezměte si sebou teplejší oblečení, v noci je tady v horách zima.

Čeká vás zdlouhavá celní a pasová kontrola, a to především na čínské straně. Ačkoliv budete na hranicích téměř sami netěšte se, že by vše mohlo proběhnout rychle. Důkladnost s jakou probíhá odbavení je až komická. Z autobusu se musí absolutně všechno přemístit do budovy celního odbavení. Následuje několik pasových kontrol, vyplnění několika formulářů, dlouhé a bezvýznamné postávání u okýnek s úředníky. Zpestřením může být návštěva toalet. Za celou cestu Činu jsem jich viděl hodně - a byli velmi špatné. Očekával jsem zde přeci jen, alespoň čistotu. Byl jsem předem varován, což akorát podnítilo mou zvědavost. Byl to skutečnej hnus - krásně vymramorovaná místnost (ostatně jako celá celnice) byla polovytopená splaškama, špinavá, smradlavá a zasraná (pardon).

Prohlídka zavazadel je mimořádně důkladná, zaměřená především proti špionáži. Toho jsem se trochu obával neboť jsem "pašoval" pět ujghurských nožů z Kashgaru a skutečně nevím, jak bych čínským úředníkům vysvětloval, co takovýhle starožitný předměty dělají v mé krosně. Důkladně jsem tedy sledoval průběh prohlídek přede mnou a snažil se přijít na způsob jak se vyhnout vyskládání celého batohu na stůl před přísného úředníka, který právě dusil jakousi Japonku, která jasně dávala najevo, že se jí prohlídka nelíbí, za což byla ale naopak potrestána prohlídkou ještě důkladnější a podrobena množství otázek. Jak jsem vysledoval, je nutno vycházet, že je zajímají především mapy, knihy, tiskoviny a jakýkoliv další obrazový materiál a písemnosti. S bušícím srdcem leč s úsměvem na tváři jsem tedy předstoupil a rozhodl se pro taktiku přátelského, ochotného a bezproblémového turisty. Ano, úsměv na tváři dokáže, zvláště tady v Číně, velké divy. Nikdy na něj proto nezapomínejte ať se děje, co se děje. Aniž bych byl vyzván, začal jsem tahat z batohu mapy a mávat jima celníkovi před nosem a pak mne napadla spásná myšlenka - foťák! Vytáhl jsem svýho nepostradatelnýho digitálního přítele, zapnul elcédéčko a měl jsem vyhráno. Celník byl absolutně spokojen, vydržel si obrázky prohlížet dlouhé minuty. Načež během prohlížení jenom pokynul, ať si sbalím ten batoh a jdu mu říct odkud je kterej obrázek. Během prohlídky zbývajících cestujících jsme pak v přestávkách zašli

párkrát na cigárko, prohodili pár lámaných vět a nakonec se s úsměvem rozloučili.
Konec celní prohlídky však neznamená konec přechodu čínských hranic. Na kyrgyzskou stranu je to ještě asi 5 km, taky je potřeba všechny co bylo z autobusu vyskládáno, zase naložit nazpět, podrobit se ještě několika pasovým kontrolám a pak za doprovodu čínské eskorty se přemístit na kyrgyzskou stranu.
Příjezd na kyrgyzskou celnici mne přenesl na začátek minulého století. Krom celnice se zde nachází také malá vojenská základna, která skutečně připomíná staré rakousko-uherské časy. Skromné srubové příbytky, vojáci na koních ve starých uniformách a se samopalem na zádech, žádná technika, přátelská nálada. Potůček protékající základnou slouží současně jako umývárna. A jako malá pozornost, s kterou se počítá, postačí jeden polštářek z výbavy autobusu.
Odbavení na kyrgyzské straně je přátelské nicméně také pořádně zdlouhavé, prohlídka, pasy, formulář. Velitel stanice je však veselá kopa, takže čekání uběhlo relativně rychle a před půlnocí se loučíme. Jsme v Kyrgyzstánu.

NAHORU

Irkeshtam - město Osh

Cesta autobusem skýtá jednu velkou nevýhodou. Ten nejzajímavější úsek hor projíždíte v noci, takže z výhledu na zasněžené šestitisícovky nic není. Cesta do Oshe již uběhne velmi rychle, hory jsou skutečně nádherné. Raní zastávka u horské bystřiny a jede se dál. V poledne chtějí být všichni v Oshi. Zhruba 50 km před městem Osh (Oš) se hory začnou snižovat až přejdou do naprosté roviny Ferganské kotliny. Autobusové nádraží je opuštěné, toalety děsivé. Jsme v Oši (Osh), druhém největším kyrgyzském městě.

NAHORU

MAPY mé cesty

Kyrgyzstán
pro zvětšení mapy klikni na obrázek

Copyright © Marian Golis
(autor textů a fotografií, design, webmaster)
m.golis@email.cz