Abbásovci
Muslimská dynastie /750-1258n.l/ vládnoucí z Iráku /Bagdád/, za Abbásovců došlo k vrcholnému rozkvětu islámské kultury

Alláh
Arabsky "Bůh", doslova al-iláh, "určitý, jediný bůh"

Baraka
"Požehnání", nebo "duchovní síla", podle muslimů dlí na posvátných místech a ve svatých osobách

Basmala
Název posvátné arabské formule "Ve jménu Boha milosrdného, slitovného" /Bi'smilláh al-rahmán al-rahím/, zbožní muslimové ji vyslovují často, například před jídlem, než pronesou řeč nebo něco napíší, před recitací Koránu a při dalších příležitostech

Bi'da
Doslova "novota", postupně spíše s významem kacířství

Dár al-islám
"Dům islámu" neboli území pod muslimskou správou, v němž vládne šarí'a, opakem je dár al-harb, "dům války", území na němž nevládne Boží zákon

Da'wa
"Svolávání" lidí k islámskému náboženství čili "misie"

Džáhilíja
Předislámský věk "nevědomosti", vyznačuje se barbarstvím a nevírou, islám tento věk ukončil

Džihád
"Usilování" na cestě Boží, někdy i boj se zbraní v ruce

Fikh
Doslova "porozumění" záležitostem náboženského zákona; islámská právní věda

Fitra
Původní povaha nebo přirozenost lidí, jak je stvořil Bůh; pokládána za dobrou

Fundamentalismus
Pojem se původně vztahoval na konzervativní protestantské křesťany, odtud byl nepříliš vhodně přenesen a dnes se používá v souvislosti s nábožensky konzervativními muslimy, kteří doslovně vykládají Korán a obecně prosazují přísné dodržování nauk a obřadů. Místo fundamentalismu se stále častěji používá pojem islamismus

Hadíth
"Zpráva", "výpověď"; záznamy o Muhammadově působení a výrocích - co řekl a co vykonal v určité situaci. Hadíthy se sbíraly a vznikly z nich rozsáhlé sbírky o Prorokově sunně /zvyklosti/, jež jsou vedle Koránudruhou nejvyšší autoritou muslimů

Hadždž
Pouť do Mekky, jeden z pěti pilířů islámu

Hanífové
Předislámští arabští monoteisté, jejichž víra podle muslimů pocházela z dob Abrahamových

Hidžra
"Nedobrovolný odchod" Muhammada a muslimů z Mekky do Medíny v roce 622 našeho letopočtu; tímto letopočtem začíná muslimský lunární kalendář

Chalífa
Doslova "nástupce", "zástupce", "náměstek"; v Koránu označuje ty, kdo se odevzdají službě Bohu, a je jim tudíž umožněno žít svobodně a činorodě jako náměstci Boží na zemi . V počátcích islámu to byl titul vojensko-politických vůdců ummy, kteří až na prorockou roli byli Muhammadivými "nástupci".

Ibáda
"Služba" Bohu bohoslužbou prostřednictvím pěti pilířů

Idžmá
"Souhlasný názor" čili "konsenzus", jeden ze čtyř metodických nástrojů sunnitské právní vědy.

Idžtihád
"Usilování" muslimských právních znalců o samostatný úsudek v právních a náboženských záležitostech, jeden z hlavních rysů moderní islámské reformy; ten, kdo provádí idžtihád je mudžtahid

Ihrám
Stav obřadní čistoty a odevzdání, do něhož vstupují poutníci při hadždži do Mekky

Imám
"Vůdce", zejména modlitby /salátu/ , v ší'itském islámu označuje též uctívané první vůdce obce, kteří vládli politicky a zároveň svou neomylnou moudrostí , kterou je obdařil Bůh, vykládali nauku

Ímán
"Víra", ten kdo věří je mu'min, "věřící"

Islám
"Odevzdání se" Bohu, podle Koránu název pravého náboženství; ten kdo se odevzdává do vůle Boží je muslim

Islamisté
Někteří muslimští aktivisté tento pojem používají místo fundamentalismu. Jsou různé druhy islamistů, pro všechny je však typická věrnost Koránu a sunně. Islamisté chtějí, aby se jimi lidé v současnosti řídili V českém kontextu se tento pojem příliš nehodí, neboť je vyhrazen naopak odborníkům na islámskou civilizaci z řad evropských orientalistů

Ka'ba
Svatyně ve tvaru krychle v Mekce , v jejínž směru se muslimové modlí; podle legendy Ka'bu postavil Abraham /arab. Ibráhím/

Karbalá
Místo v Iráku, kde byl napaden a zavražděn Husajn, Muhammadův vnuk a syn Alího a Fátimy. Husajn směřoval do Iráku, aby se zde postavil do čela ší'itů. Tuto tragickou událost si ší'ité každoročně připomínají desátého dne muslimského měsíce muharamu

Kiai
Vysoce postavený náboženský učitel v Indonésii

Korán
Doslova "recitace"; islámské "Písmo svaté"; byl zjevn Muhammadovi prostřednictvím archanděla Gabriela /arab. Džibrá'íla/

Kurajšovci
Přední mekkánský kmen, k němuž patřil Muhammad

Mahram
Hranice blízkého pokrevního příbuzenství, v nichž je nezákonné uzavírat sňatky, a příslušníci opačného pohlaví se v jeho rámci tudíž mohou společensky stýkat /např. bratr a sestra, teta a synovec atd./

Maulid
Oslava "dne narození", často v souvislosti s Muhammadem

Mešita
Z arabského msdžid /místo prostrací/ ; místo pro provádění modlitby /salát/

Muhammadíja
Indonéské reformní hnutí dvacátého století, které klade důraz na čistotu víry a náboženské praxe a na službu ostatním muslimům zejména prostřednictvím vzdělávání

Muslim
Ten, kdo se odevzdává či podřizuje Bohu prostřednictvím islámu

Pět pilířů islámu
Pět základních povinností islámu:
šaháda/tj. vyznání, že "Není božstva kromě Boha a Muhammad je posel Boží"/;
salát /tj. pět každodenních modliteb/;
zakát /tj. almužna/;
saum /tj. půst v měsíci ramadánu/;
hadždž /tj. pouť do Mekky /

Pondok pesantren
Islámská internátní škola v Indonésii s tradičním učebním plánem založeným na Koránu

Ramadán
Devátý /postní/ měsíc islámského kalendáře. V ramadánu došlo k prvnímu zjevení koránu

Sajjid
Titul potomků Proroka Muhammada

Sakína
Božský "klid", jenž sestupuje při recitaci Koránu

Salát
Povinná muslimská modlitba, kterou muslimové provádějí pětkrát denně; jeden z pilířů islámu

Saum
"Půst" v měsíci ramadánu, jeden z pilířů islámu

Súfismus
Islámská mystika, patrne odvozeno z arab, súfi /vlna/, materiálu ze kterého byl obvykle zhotoven oděv prvních muslimských mystiků

Sunna
"Zvyklosti" Proroka Muhammada, tj. jeho slova, zvyky, činy a příkazy, jak si je muslimové pamatují a uchovávají v podobě zpráv, hadíthů. Sunna představuje pro muslimy nejdůležitější souhrn norem hned po Koránu

Sunnité
Většina muslimů, kteří věří, že vúdcem může být každý dobrý muslim; rozhodují nejraději prostřednictvím konsenzu a na rozdíl od ší'itů u svých vůdců nespatřují žádnou zvláštní posvátnou moudrost

Súra
Kapitola Koránu, dohromady je jich 114

Šaháda
Doslova "dosvědčení", že "Není božstva kromě Boha a Muhammad je posel Boží" , muslimské vyznání víry a jeden z pilířů islámu

Šajch
V arabštině znamená starý muž se šedivými vlasy; uznávaný vůdce a v islámu náboženský učitel učitel nebo nábožensky vzdělaný či mimořádně zbožný člověk

Šarí'a
"Cesta" islámu" , zákon a vláda podle Koránu a sunny

Ší'a
Doslova "strana" Alího; ší'ité věří, že Muhammad jmenoval svého zetě Alího svým nástupcem ve vedení islámské ummy; z celkového počtu muslimů je asi dvacet procent ší'itů

Širk
"Přidružování" něčeho k Bohu čili "modloslužebnictví"; podle Koránu neodpustitelný hřích

Tafsír
Výklad /exegeze/ Koránu

Taklíd
Přijímání nebo napodobování tradičních právních rozhodnutí. proreformní právní myslitelé ho odsuzují jako slepou nápodobu - opak idžtihádu

Taríka
"Cesta" súfismu jako mystické stezky islámu na rozdíl od šarí'y jako náboženského zákona; taríka také označuje súfijské bratrstvo nebo způsob meditace

Tauhíd
Boží jedinečnost, hlavní doktorinální zásada islámu

Ta'zíja
Doslova "oplakávání"; ší'itská obdoba pašijových her připomínajících tragickou smrt třetího imáma Husajna u Karbalá v roce 680 našeho letopočtu

Tiláwa
Rituální recitace Koránu

Ulamá
Učenci, znalci islámského zákona

Umma
Celosvětová obec muslimů

Wahhábíja
Muslimské reformní hnutí, které vzniklo v osmnáctém století v Arábii pod vedením Muhammada ibn Abdulwahhába /1703-1787/

Wahj
"Zjevení" Koránu Muhammadovi vnitřním slovním vnuknutím

Walí
"Přítel", "zákazník", "příbuzný", "patron"; muslimský "světec" nebo "svatá osoba"

Zakát
Povinná almužna, jeden z pilířů islámu

Zikr
"Připomínání", "zmiňování" Boha prostřednictvím jeho jmen a jeho slov z Koránu ; hlavní součást súfijské meditace